HOD

Xaver Dvořák

HOD
Tu oběť nech tu na oltáři, jdi, smiř se dřív, ó spěš! Nenávist, jež se v tobě sváří, je propast, přes ni nemůžeš! A nemůže Bůh ani k tobě; tvé nitro, to je hrob, jak můžeš zváti Boha k sobě? dřív očisti se od hnilob! Je láska život, krása, vůně, je liliový stan; jen v jejích loktech, v jejím lůně můž’ spočinouti sladce Pán. Jak v Marii kdys odpočíval tvůj Ježíš, Slovo, Bůh, ať obmyje tě lásky příval; jdi, pokoř se a splať svůj dluh! Svou oběť nech tu na oltáři, Bůh čeká tobě vhod; jdi, vrať se, v duši slast i v tváři: Pán čeká, s tebou slavit hod! 38