NEŽ ZAORÁM!

Xaver Dvořák

NEŽ ZAORÁM!
Ve jménu Otce + Syna + Ducha spolu! než v brázdu novou zasadím svůj pluh; tak chystali se Otci do úkolu, jak s nimi býval, buď i se mnou Bůh! Než zakrojí se ostří v zem, jak oni já k tobě pozvedám tvář od klečí; ať o skálu pluh naráží a zvoní, tys Bůh můj, jazyk nezazlořečí. Vím, přijde mráz a přijde nepohoda, pak bez tebe co bude z osení? A přijde úpal, žatvu moji zhlodá, však pod tvou rukou jak se promění! Žeň moje uzrá teplem tvého zraku, klas zazvoní ti chválou, padna v zem; já vděčně zvednu zraky do oblaku a tobě navrátím: „Co tvého, vem!“ Ve jménu Otce + Syna + Ducha spolu! do brázdy nové zasadil jsem pluh a křížem přežehnal se do úkolu; jak s Otci býval, buď zas se mnou Bůh! 48