PÍSEŇ

PÍSEŇ
Vzpomeňte květu, když už nekvete, na svátek mrtvých živých pomněte. Ledové jsou i žhavé polibky, vzpomeňte rovu jako kolíbky. Od dneška k zítřku z pavučin je most a břímě těžké všem je minulost. A je-li srdce těžké, bezradné, most z pavučin se zhroutí, rozpadne. U nohou suchý poletuje list. Všech nejhorší je břímě nenávist. Nepřejde nikdo, kdo jí není prost, nepřejde nikdo přes poslední most. Než poslední most živý přejde-li, pro sebe nechce, svého neželí. Jas v očích, srdci, hledí vpřed a zpět a kudy šel, ne šlépěje, to květ. 81 OBSAH
J. Opolskému 19265 Prolog 19217
I
Dům bláznů 191915 Dům chorých 191916 Dům stínů 191817 Dům rovnosti 191918 Dům vězňů 191919 Dům triumfu 192020 Dům víry 192021 Dům překupníkův 192122 Dům kouzel 192123 Námořnická krčma 192024 Dům smutku 192025 Stesk Jeremiášův 191926
II
Dům bez zrcadel 1920 – 192129 Dům morový 192038
[83] III
Dům strážkyně 192145 Okno 192148 Dvůr Přeplatil 1917 – 192351 Bez domova 192456 Dům konjunktury 192059 Světlý dům 192062 Buditelům 192465 Asyl 1921 – 192470
EPILOG
Boží dar 192479 Píseň 192081
[84] VIKTOR DYK DOMY
BÁSNĚ
BESEDY KRUHU svazek 1.
Vytiskl „ORBIS“ PRAHA
Nákladem Literárního odboru Umělecké besedy a Kruhu českých spisovatelů v Praze
Vydáno 1000 výtisků, z toho 100 na simili japanu, číslovaných a autorem podepsaných
V DUBNU MCMXXVI
E: sf; 2004 [85]