DŮM SMUTKU

Viktor Dyk

DŮM SMUTKU
Dům prázdný je; svět celý prázdným činí, svět, který kdys se jitřně ruměnil. Po zvyku chodí tiše chodbou, síní, ač toho lože spáč své lože proměnil. Kout utichlý hlas opět připomene. Krvácet znova jizva počíná. Zavřeli okno včera otevřené. Kam chce, duch letí; stačí vteřina. Hoch už si nehraje. Odešel. A byl vskutku? Je dvojsmyslné přítmí v domě smutku. Stín potkává v tom šeru jiný stín. Zeď pevná je, strop pevný je, dům stojí. A přece vidíš v plachém nepokoji, že sesouvá se zdivo zřícenin. 25
Básně v knize Domy:
  1. J. OPOLSKÉMU
  2. báseň bez názvu
  3. DŮM BLÁZNŮ
  4. DŮM CHORÝCH
  5. DŮM STÍNŮ
  6. DŮM ROVNOSTI
  7. DŮM VĚZŇŮ
  8. DŮM TRIUMFU
  9. DŮM VÍRY
  10. DŮM PŘEKUPNÍKŮV
  11. DŮM KOUZEL
  12. NÁMOŘNICKÁ KRČMA
  13. DŮM SMUTKU
  14. STESK JEREMIÁŠŮV
  15. DŮM BEZ ZRCADEL
  16. DŮM MOROVÝ
  17. DŮM STRÁŽKYNĚ
  18. OKNO
  19. DVŮR PŘEPLATIL
  20. BEZ DOMOVA
  21. DŮM KONJUNKTURY
  22. SVĚTLÝ DŮM
  23. BUDITELŮM
  24. ASYL
  25. BOŽÍ DAR
  26. PÍSEŇ