Kdybyste chtěla!

Jan Červenka

Kdybyste chtěla!
Mně byl by rájem širý tento svět, bez odříkání, slz a bez bolesti, kde jako hovor prvních lidí v štěstí by nekonečně dlouhou řadou let jen sladká píseň lásky naší zněla, – kdybyste chtěla! 75 Mně samým nebem byla by ta zem, kde jak dva květy na jediném stvolu, jak andělé dva žili bychom spolu, kde roznícena Vaším pohledem by věčné lásky zoře jen se rděla, – kdybyste chtěla! A kolem nás až v prostor daleký by lásky růže kvetly žhavě rudé, s jich vůní mír by rozléval se všude a já u Vašich nohou na věky bych klečel šťasten s laurem kolem čela, – kdybyste chtěla! 76