V ATELIERU

František Gellner

V ATELIERU
Den jasný a zářivý překonal veškeru nedůvěru. Širokým oknem vzduch vlažný vál dovnitř atelieru. Hubený asistent na zemi si sedl, opřel se zády o zeď, mnul hlavu si dlaněmi a vzdychal: „Jaro je tady!“ Pravila dotčena jaksi tím slečinka mírného vzhledu: „Já bohužel pranic necítím, neb moje srdce je z ledu.“ Kraj v slunce paprscích táhnul se v dál a v pohledy zvlhlé se vrýval, a nad ním skřivan se třepetal a radostně píseň svou zpíval. 41