U VÍNA

František Gellner

U VÍNA
Kde lidského ducha je záchrana? Dnes jaksi úzko je mi. Jak halúz klátím se odraná mezi nebem a zemí. Kulatý světe, kam spěje tvůj chvat? Zastav se se svým synem, jenž musí tvůj záhon zalévat zlatě jiskřícím vínem, jiskřivým vínem, jímž častuješ své nepříliš zhýčkané hosty, kteří zpět dobýti nechtějí než na chvíli pohled svůj prostý. Strach spadne a srdce omládne. Vidím od svého stolu v koutě dva milence příkladné, jak důvěrně hovoří spolu. Neznám Vás, paní, z ulice? Váš zjev mně lhostejný není. Váš turban sluší vám velice při nočním osvětlení. 48 Tvář vaše bledá mne dojímá snad či bohatý vlas váš černý, že se mi tolik chce přísahat: Navěky sluha váš věrný! – Noc ve své bláznivé pokoře s kouzlem i slibem svým hyne. Závojem dýmu v prostoře mé oči hledají jiné. 49