K ALŠOVĚ ŠEDESÁTCE

František Gellner

K ALŠOVĚ ŠEDESÁTCE
Octli jsme se v ústraní, daleko všech zmatků. Vyhrávají cikáni ke vzácnému svátku. Kouzlo dřímá v zvucích těch, vláhou kalí zraky. Je to jako větru dech, který trhá mraky; zní to, jak když s bohem si dává milá s milým za chatami v snivé vsi s kostelíkem bílým, a teď zase jako ta píseň z dávné doby: Opuštěná sirota pláče mezi hroby. Ne oltářích v zázraku světci oživnuli. Voják Martin žebráku dává pláště půli. 66 Vlastí svého národa jede v tiché pouti české země vévoda. Nedej’ zahynouti! Zavzněl výkřik do ticha. Nebe ohněm hoří. Valí se hněv kalicha k Baltickému moři. – A zas skromná dědina mírem svým tě láká. V beranici klučina staví sněhuláka. Ovčák stádo vyhání ze selského statku. Vyhrávají cikáni ke vzácnému svátku. 67
Básně v knize Nové verše:
  1. MŮJ HRAD
  2. JARNÍ PÍSEŇ
  3. U LABE
  4. MRAVOUČNÁ POVÍDKA O HODNÉM A ZLÉM HOCHU
  5. V PAŘÍŽI
  6. LOKÁLKA
  7. ŠTĚDROVEČERNÍ
  8. JOHN SAMBO
  9. NA HRADBÁCH
  10. ELEGIE
  11. ŠVADLENKA
  12. PSANÍ
  13. PÍSEŇ JARNÍHO DNE
  14. PO LETECH
  15. POKOJ S NÁBYTKEM
  16. PROCHÁZKA
  17. OSOBNÍ
  18. KRAJINA
  19. JARNÍ SLAVNOST
  20. V ATELIERU
  21. DOBRÁK
  22. VĚČNÝ PLAMEN
  23. NÁLADA TICHÝCH VEČERŮ
  24. TOUHA
  25. U VÍNA
  26. PŘÁNÍ
  27. DOBRODRUH
  28. POHÁR K ZEMI PADÁ
  29. ROZHOVOR
  30. BALLADA
  31. LOUTKY
  32. POSLEDNÍ VĚCI
  33. NEPŘÍTEL
  34. BABIČKA MÁLKOVÁ
  35. K ALŠOVĚ ŠEDESÁTCE
  36. VAVŘINEC
  37. SPLETITOST VĚCÍ