JIZERA

Rudolf Medek

JIZERA
Je to zelené.. je to stříbrné.. jsi-li to ty sama, Jizero, či ty jsi to, smaragde Angaro?.. Je to chladné.. je to sršící, vzbouzí to žár a pere to krev.. tak jenom krásná žena obnažená a v houštinách vlasů zahalená je chlad i žár i krev! Ale nač vidět tě ženou, když ty jsi Voda, tajemný proud, z obřích ňader vyvěrající! Ne, ty nejsi lstná, ni vratká, ni mstivá, jen podobně umíš zpívat a laskat, a nejkrásnější, však tys to věděla, tenkrát jsi byla, když táhli pstruzi a dítě stálo nahé v tvé veliké pěně po kolena.. A proto jsi stříbrná, proto jsi smaragd, proto jsi sama to, Jizero.. Jizeruško.. 15