V HOREČCE

Otokar Fischer

V HOREČCE
Bdí duchové zde v domě potutelní: „Svou věrnou láskou k pranikomu nelni!“ „Vstaň“, kvapí dech můj, „z noci bezesné! Máš do vrchu nést oběť; donést ne.“ Jak stoupám vzhůru, odkudsi to zní: „Nůž připraven je; srdce vyřízni!“ A já je odhalil, to bezelstné. „Víš, koho velím v oběť přinést?“ Mne. Buď pochválen, jejž hlahol ctí a žalmy. On žít mi přeje dál. Jen srdce vzal mi. 39