PIANISSIMO

Otokar Fischer

PIANISSIMO
Spi, živote můj, potichu a hebce. Jak víla sudička, já ke kolébce jdu po špičkách a dary své tam kladu: Hold přináším ti oblačných svých hradů, své řeky pozdrav, jezu rozšumění a vzkazy hvězd, jež v stříbrném jdou znění. Toť vše, co mám. Pak, z přebohaté tísně, jíž srdce mé se chví, vem dar mé písně. A zbožný ret můj, k tobě jak se sklání, ne tobě jen: dej světu požehnání! 31