SONET JARNÍ NEDĚLE.

Hugo Kepka

SONET JARNÍ NEDĚLE.
Záchvěvy duše nejsubtilněji se rozvlnily. Po šerém ránu jas bílý rozlil se po prostoře. Dnes v radosti své zapomenout chcem’ na těžké hoře, když včera jsme o smutku života pochybně snili. A práce v sladkém odpočinutí sotvaže dýchá, nijediným úderem neslyšet’ rušení klidu. Den je tak krásný, čistý v pokorných modlitbách lidu, jakoby zmlklo vše v majestátě svatého ticha. Po šerých, tmavých dnech neurčitých, práce a chvatu neděle sama je bez oběti krvavé zlatuzlatu, neděle libá, čistá, jas rozesmátého slunce! V úžasné symfonii přírody bělostné krásy od zla a špíny odpoutá lidské trpící massy a připraví všem na květech jara radostné tance. 16
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.