PO NÁVŠTĚVĚ.

Hugo Kepka

PO NÁVŠTĚVĚ.
Kdo těžko umírá v soumračném uvěznění, když nechal touhu svou dohořet poslední a blouzní tiše v snech, že život pravdou nenínení, a je-li pravdou snad, je pravdou absurdní? Vidíte, v askesi můj oltář tiše stlívá... kdo ještě v requie ty svíce zapálí? Jen kdosi v soucitu promluví slova tklivá a jiní zaslzí, jakoby plakali... Co zbývá ze všeho? Tisíckrát sobě pravím: s oblak jen trochu mlh se plazí při zemi. Jak vaše návštěva snem byla trpce lhavým a vašich úsměvů dech zhořkle voněl mi! 3. X. 1910.
23
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.