V SKEPSI.

Hugo Kepka

V SKEPSI.
Když víru poslední pozbudem’ jednou lehce, kam chceme ještě dál? Kdos’ zaplakal by snad, že se mu umřít nechce, kdos’ by se rozchechtal. V soumraku zhasla již před námi světla bílá a byla poslední. Těch trochu paprsků, co duše zachytila, myslíte, rozední? Nám bylo ku smíchu nad těmi smutky všemi, nad tím, co mělo být. Teď duši musíme plniti nadějemi a srdce rozdrobit. A potom víru když poslední poztrácíme, kam chceme ještě dál? Poslouchat smutek svůj, když zpět se navracíme, jak se nám rozchechtal... 30
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.