EPISODA.

Hugo Kepka

EPISODA. Vzpomínka. Máji Havlíčkové.
Den červencový.
Jásalo slunce, oblaka i země a voněl vzduch, jak plný zralým vínem. Zmíralo na rtech, co klíčilo ve mněmně, a šli jsme tenkrát sami tichým stínem. Byl na pohled den prosycený vášní a přece něco jak by zasténalo kdes’ v prsou mých. – Šli blízko lidé šťastní a jejich touhou ve mně cos se vzňalo. Jen zhořklá na rtech zůstala mi slova a něco květů v rozechvělé dlani. A nevysloven, vracel smutek znova svou neurčitost v pohled, který raní. A přece něco velikého ve mně klíčilo, jak jsem vaše ruce svíral. Oblaka táhla, voněl vzduch i země a v odloučení našem smutně zmíral den červencový. 35
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.