NOCTURNO.

Hugo Kepka

NOCTURNO.
Má duše dlouho, dlouho snivě bděla, až noc pak sama tmavě sesmutněla a plakal vítr s mračny rozvátými. Mně zdálo se, že někde blízko zpívá jásavá píseň jemně dovádivá a proniká sem měkce trilky svými. Taková píseň věčně milujících blouznivců šťastných, nad propastmi snících, až chorá prsa dmula se a prahla... Illuse trpká. Trpký klam. Či kdo ví, jak pochopí tmu oči šílencovy? Rozvátá mračna obzor celý stáhla. A duše dlouho, dlouho snivě bděla, až noc pak sama tmavě sesmutněla a plakal vítr s mračny rozvátými. 21
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.