Z CHVIL INTIMNÍCH.

Hugo Kepka

Z CHVIL INTIMNÍCH.
I.
Nám možná jíti nechtělo se spolu – je někdy láska menší skryté pýchy. A byla to snad láska tvého bolu v zášeří tom, tak prosyceném hříchy? Snad láska naší tiché, smutné krásy a zločinem to naše milování? Co bylobylo, nevím. Něco tenkrát asi se přihodilo. A co, nevím ani. Teď v podzimu je pozdě sobě říci, že všechno byla příhoda jen vratká, když, byť to zločin, nelze jej se zříci pro chvíli jednu, jež je trpce sladká. 32 II.
My nad tím ovšem plakat nebudeme. Větvička střemchy, stonek jasmínový povadly dávno. – Však my proto jdeme k cypřišům smutným třeba na hřbitovy. A třeba tady v mlhách zapadáme a šedí jsme, tak šedí jako nebe... my aspoň chladná srdce poznáváme a mrtvé, mrtvé nalézáme sebe –. 33 III.
Nad pustou cestou černí ptáci letí. Vrš povad’ brzo a schne tráva v pláni. My odcházíme smutní do prokletí a s námi bolest, děs a výsměch lhaní. Vše mrtvé. Mrtvé nad námi i nebe – i láska mrtva, všechno dal jsem za ni. Jak je to špatné! Zapíráme sebe a je nám sladko, viďte, moje paní...? 34
Básně v knize V cele č. 67:
  1. PŘED UVĚZNĚNÍM.
  2. BOLEST ZKLAMÁNÍ.
  3. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
  4. JSOU SMUTNY VEČERY...
  5. V MÉM UTRPENÍ.
  6. PO NÁVŠTĚVĚ.
  7. SMÍŘENÍ S OSUDEM.
  8. SONET JARNÍ NEDĚLE.
  9. PARIA.
  10. PÍSEŇ.
  11. NOCTURNO.
  12. PÍSEŇ.
  13. PO NÁVŠTĚVĚ.
  14. IMPROVISACE.
  15. * * *
  16. MISERERE.
  17. TAJEMSTVÍ.
  18. PÍSEŇ ZTRACENÝCH.
  19. V SKEPSI.
  20. SKEPSE V NEMOCI.
  21. Z CHVIL INTIMNÍCH.
  22. EPISODA.
  23. Z ČESKÝCH PARADOXŮ.
  24. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.
  25. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE.
  26. PŘI POHŘBU VRAHA.
  27. DOPIS.