Srdce ženy.

Otto Gulon

Srdce ženy.
Byli ve ville spolu. Hrála svítící harmonie na pianě slunečných dnů, zpívala touhou po zlatých, mladých cesmínách. Ach, v ústech zářil jí leknín. Sláva jasem tančících nedělí smála se okny a rozlívala své hlazení po jejím těle. A ona rozperlovala svou ženskou duši v kaskadách tónů, nádherných a šumících věčně, věčně. Narcis chtěl, aby mu rozsvítila jeho bílé Orienty (které tak miloval), modré oblohy, s plochými dálkami, u nichž dýchají bílé pagody a mešity v melodiích veselících se moří, rozkvětlých bílými plachtami. Orienty s oasami, v nichž lkají koncerty jednostrunných houslí. Ona hrála a jemu bylo tak smutno, jako když kdysi třásl se touhou po tanci a viděl kolem sebe žhavá děvčata tančit v smyslném udýchání; a sám neuměl.
Básně v knize Háje, kde se tančí:
  1. Úsměvy sluncí.
  2. Ochutnávání silné myšlénky.
  3. Příchod smutku.
  4. Srdce ženy.
  5. Sen o Xerxovi.
  6. Sady nových rozkoší.
  7. Účel života.
  8. Lamínina žalostná píseň.
  9. Bolelo ho, že ji nemůže milovat jako dříve.
  10. Cypřiš.
  11. Narcisova radostná píseň.
  12. Večer pomalu se k vlnám snášel
  13. Smutná láska.
  14. Procítím rozkoš těch, kteří vedou.
  15. Voloďa Petrovič a Heinrich von Ofterdingen.
  16. Pohádka o umdlených snech.
  17. NÁLADY.
  18. Padají jarní květiny.
  19. Slavnost jara.
  20. Když hledíme skrze mlhy.
  21. Fanfáry ku požáru.
  22. Afrodité.
  23. Zpěvy měsíců.
  24. Pijme poháry mladého vína.
  25. Podzim.
  26. Bouquety podzimní.
  27. Večery.
  28. Pohřeb v mém srdci.
  29. Muž.
  30. Háje, kde se tančí.
  31. Probuzení Země.*)
  32. Bílí otrokové,
  33. Čtyři písně mé mladé milence.