Čtyři písně mé mladé milence.

Otto Gulon

Čtyři písně mé mladé milence.
I.
Milenko mladá s útlými loktylokty, v tvých očích září smaragdové horizonty a kůže se třese v harmoniích nového chvění. Když jsem přišel poprvé k tobě, pamatuješ se? bálas se dotknouti těla a vypít žár zářné mé touhy. Co si tenkrát šeptalo tvé srdce, malá a škádlivá? Je pravda, že ti noci vypravovaly o zhoubném tlukotu slunce? 25 Ach jdi, moje mladá milenko, a ptej se slunečnic na vaší zahradě, zdali neomdlévaly touhou po jeho políbeních; a ptej se také růží a hroznů na vinici.
II.
Ptala se milenkamilenka, proč červánky na tvářích se jí chvějí.chvějí, a v očích jí zpívají duhy a sprchávají deště šeříků. A ptala se tak sladce a nevinně. Ještě nevěděla, že moje políbení dávají kvésti i těm růžím, které hynou za západů slunce.
III.
Milenko, zavři oči a naslouchej šumění srdce. Viď, nedomnívalas se, že je tak snadno líbat a chvít se pod políbeními? Kolik nocí jsi proplakala, toužíc po tak citlivých rtech jako jsou moje? Jak často jsi hleděla na hvězdy, které kvetou a milujou se? Zavři nyní oči a naslouchej šumění srdce. Obejmi mne svýma chvějícíma se ručkama a učiň, abych celý pocítil tvou magickou krásu. Věř mi, po celý život budeš vzpomínat na ty závratné okamžikyokamžiky, ve kterých jsi se naučila omdlévat na mých loktech a chutnat hladění dlaní nejsladčeji roztančených.
IV.
NemysliNemysli, milenko, že jsi ty prvá, v jejímž obětí jsem se chvělchvěl, a věř, že nebudu také líbat jen tvé vlásky. Jeť krása žen příliš svůdná a různárůzná, než abych neomdlel na tělech mnohých. VíšVíš, milenko, proč ti to pravím? Abys se mi na prsou nerozplakalanerozplakala, až se budeme loučit a Já tě poprosím, abys mi zůstala věrnou. E: jf; 2005 26