Muž.

Otto Gulon

Muž. Ueber allen Thüren ihrer Wohnungen ist das Bild des „Fliegenden Holländer’s.“Holländer’s“. P. Altenberg.
Za umírajících západů vysíleného slunce jsme se rodili. Kolem stála příroda nenáviděná a zotročená. Naši starší bratři byli zoufalí, v křečích se zmítali u nohou ženy, kterou šíleně kousali. A ona hleděla na ně svýma modrýma, čistýma, v mořích světla tonoucíma očima, vždy ochotna k polibkům a nevěděla, co si přejí. Několikrát snažila se jim pohladit vlasy, ale když plvali na její ruku, položila se do trávy a zírala v kalná nebesa. Bylo jí líto, proč aspoň tam nesvítí slunce. 22 Když jsem já počal milovat, zdálo se mně to směšno. Neboť duše má se ptala: Proč„Proč chceš ji nenávidět, můj silný? Proto, že vidí v sobě jen tebe a tvé bratry? Proto, že cítí ve svých sestrách jen tebe a tvé bratry? Ale nahlédni, že to je právě to nejpřírodnější v ní. Ty jsi ona, ale nikdy ona není tebou. Můj silný, ona čeká, abys ji učinil tím, čím chce býti, ona chce slyšeti v sobě slova vodících se životů. Hleď, ona je tak ubohá ve své závislosti na tobě. Tys všechno a ona nic. Ty dáváš a ona přijímá. A co ti ze svého darujedaruje, je nepatrné pro iproti tvým polibkům. VíšVíš, proč ti to pravím, můj silný? Abys pochopil své mužství, abys ho dovedl uctívati. Jdi k ženě tehdy, když ty si budeš přáti, jdi k ní proto, aby uvedla tvou kůži v neznámé chvění, jdi k ní proto, abys byl umělcem. Neboť umělcem býti znamená radovati se ze života. A nelituj jijí můj silný! Byla vždycky ubohá a pokorná.“ Tehdy jsem poznal celou ubohost svých starších bratří a zvolal jsem v nadšení: „Muži, ó muži, jenž radostně přicházíš k pokrmu přírody, který se jmenuje žena!
Básně v knize Háje, kde se tančí:
  1. Úsměvy sluncí.
  2. Ochutnávání silné myšlénky.
  3. Příchod smutku.
  4. Srdce ženy.
  5. Sen o Xerxovi.
  6. Sady nových rozkoší.
  7. Účel života.
  8. Lamínina žalostná píseň.
  9. Bolelo ho, že ji nemůže milovat jako dříve.
  10. Cypřiš.
  11. Narcisova radostná píseň.
  12. Večer pomalu se k vlnám snášel
  13. Smutná láska.
  14. Procítím rozkoš těch, kteří vedou.
  15. Voloďa Petrovič a Heinrich von Ofterdingen.
  16. Pohádka o umdlených snech.
  17. NÁLADY.
  18. Padají jarní květiny.
  19. Slavnost jara.
  20. Když hledíme skrze mlhy.
  21. Fanfáry ku požáru.
  22. Afrodité.
  23. Zpěvy měsíců.
  24. Pijme poháry mladého vína.
  25. Podzim.
  26. Bouquety podzimní.
  27. Večery.
  28. Pohřeb v mém srdci.
  29. Muž.
  30. Háje, kde se tančí.
  31. Probuzení Země.*)
  32. Bílí otrokové,
  33. Čtyři písně mé mladé milence.