Účel života.

Otto Gulon

Účel života.
Narcis litoval vyznání Lamínina. Byl tu jen okamžitý požitek, kdy stala se mu matkou. Tehdy ji ovšem miloval více, než když se domníval, že září v jejich očích odlesk panenských červánků. Ale její tvář, která líbala malé děcko, své děcko, přestala ho dráždit. A Narcis ji miloval nyní stejně jako své chrty, jako své sladké koně s pohledy probouzejících se hyacinthů, jako své mámivé papirosy, jako drobné krajinky Japonek, zpívající o snivých jarech naivních srdcí. ChtělaChtěla, aby ji miloval. Nebude přece své požitky k vůli ní mařit. Co je život, než pohlazení všech záhybů naší sensibilní duše. Ah, život! Přál si život tančící v sladkých hájích něžných pohledů, kde by se vše třáslo v proudícím rhytmu líbajících svátečních písní v měkce dýchající vůni láskou omámených rájů. A proč ona chce, aby odešel z Arkadií štěstí?
Básně v knize Háje, kde se tančí:
  1. Úsměvy sluncí.
  2. Ochutnávání silné myšlénky.
  3. Příchod smutku.
  4. Srdce ženy.
  5. Sen o Xerxovi.
  6. Sady nových rozkoší.
  7. Účel života.
  8. Lamínina žalostná píseň.
  9. Bolelo ho, že ji nemůže milovat jako dříve.
  10. Cypřiš.
  11. Narcisova radostná píseň.
  12. Večer pomalu se k vlnám snášel
  13. Smutná láska.
  14. Procítím rozkoš těch, kteří vedou.
  15. Voloďa Petrovič a Heinrich von Ofterdingen.
  16. Pohádka o umdlených snech.
  17. NÁLADY.
  18. Padají jarní květiny.
  19. Slavnost jara.
  20. Když hledíme skrze mlhy.
  21. Fanfáry ku požáru.
  22. Afrodité.
  23. Zpěvy měsíců.
  24. Pijme poháry mladého vína.
  25. Podzim.
  26. Bouquety podzimní.
  27. Večery.
  28. Pohřeb v mém srdci.
  29. Muž.
  30. Háje, kde se tančí.
  31. Probuzení Země.*)
  32. Bílí otrokové,
  33. Čtyři písně mé mladé milence.