Slavnost jara.

Otto Gulon

Slavnost jara. (Fragment.)
Slunce do zahrad stouplo, květy se zachvěly září a mládí šumí a víří a do dálek jásá a září a sbory bělavých pannen s cymbalem věnčeným kvítím jdou k bílým chrámům bohů a já jim na cestu svítím a já jim svítím svým thyrsem, vinutým v růžích, svým plesem a pějeme stále a stále a píseň březovým nese se lesem: Kdo přijde dnes nám růže dát, kdo přijde v les nás zulíbat? A jsme tak krásny s zlatými vlásky a nejsme šťastny bez lásky, lásky.