Večer pomalu se k vlnám snášel

Otto Gulon

Večer pomalu se k vlnám snášel Večer pomalu se k vlnám snášel
a tesknil v žalném kouzle vyskleněných flétenfléten, kde spalo tolik marnosti a touhy.
A já jsem dlouho plakal pro květy bílých milenek, jež vadly v dálce, pro květy bílých milenek, jež netrhal jsem v klín a jež přec’ voněly tak sladce v dálce...