Jak bývalo, tak není to juž víc,

Vladimír Frída

Jak bývalo, tak není to juž víc, Jak bývalo, tak není to juž víc,
 kdy vše se v luhy mého žití smálo a vše se jiným, než je vskutku, zdálo, kdy bez chmur bylo čelo, v jasu líc, kdy smáli jsme se, pěli z plných plic. Ty srdce, které pro tolik jsi plálo, říct nesmíš přec, že život dal ti málo; tak bývá to: dnes mnoho, zítra nic. Pak nemůžeš od světa mnoho žádat. Jak housenka jen vzpomínky si spřádat, být spokojen, když jedno svoje víš: že, čím víc soumrak venku mlhy splítá, čím větší bouř před prahem tvým se zmítá, tím cítíš se vždy svému krbu blíž. 12 „Lasciate ogni speranza.“
Básně v knize Preludia:
  1. I. U okna seděl jsem a hleděl v kraj,
  2. II. Jak nebylo by to víc pravdou již,
  3. III. (Pokračování.)
  4. Hasne rudá koule nad bělavou strání.
  5. Zas kráčej za vzpomínkou starou, duše,
  6. Jak bývalo, tak není to juž víc,
  7. Proč stírat slzy vroucí ve zklamání
  8. Rád k modrým horám hledím zpět
  9. LISTOPAD.
  10. VÁNOCE.
  11. BALLADA JARNÍ.
  12. VISIO.
  13. RISPETTI.
  14. SLOKY.
  15. DEN – ŽITÍ.
  16. VEČER.
  17. KDYS ZA DNŮ JASNÝCH...
  18. RISPETTI.
  19. SICILIANA.
  20. SLOKY.
  21. CHTĚL BYCH.
  22. Ó PTEJ SE...
  23. BALLATA O DÁVNÝCH A NYNĚJŠÍCH DOBÁCH.
  24. POD HLOHEM ZKVETLÝM...
  25. BALLADA O LÁSCE.
  26. SESTINA ZA BOUŘNÉ NOCI.
  27. BÁSNÍK A PŘÍRODA.
  28. DVA RITORNELLY.
  29. GHAZELY.
  30. POZNÁNÍ.
  31. SAPPHO.
  32. IN MEMORIAM.
  33. VYŠEHRAD.
  34. BALLADA O ČTYŘECH HLASECH.