VÁNOCE.

Vladimír Frída

VÁNOCE.
Zní zvony vánoční zas v svatou noc. Já poslouchám je se ztajeným dechem, chci zachytit je v duši opět echem, leč kde je půvab jejich, čarná moc? Když jako děti jsme je poslouchali, oč tajemněji zněly, nežli dnes, kdy jako ohlas jen se v dálce tratí. My zbožně za ruce vždy jsme se vzali, a za andělem zřeli do nebes, a s hlavou plnou snů pak šli jsme spáti. Ó doby, kdy vše pohádky čar zlatí. Teď chápu již, když světla slavně planou, pro děti úsměv, tichou slzu stranou. – Zní zvony vánoční zas v svatou noc. 16
Básně v knize Preludia:
  1. I. U okna seděl jsem a hleděl v kraj,
  2. II. Jak nebylo by to víc pravdou již,
  3. III. (Pokračování.)
  4. Hasne rudá koule nad bělavou strání.
  5. Zas kráčej za vzpomínkou starou, duše,
  6. Jak bývalo, tak není to juž víc,
  7. Proč stírat slzy vroucí ve zklamání
  8. Rád k modrým horám hledím zpět
  9. LISTOPAD.
  10. VÁNOCE.
  11. BALLADA JARNÍ.
  12. VISIO.
  13. RISPETTI.
  14. SLOKY.
  15. DEN – ŽITÍ.
  16. VEČER.
  17. KDYS ZA DNŮ JASNÝCH...
  18. RISPETTI.
  19. SICILIANA.
  20. SLOKY.
  21. CHTĚL BYCH.
  22. Ó PTEJ SE...
  23. BALLATA O DÁVNÝCH A NYNĚJŠÍCH DOBÁCH.
  24. POD HLOHEM ZKVETLÝM...
  25. BALLADA O LÁSCE.
  26. SESTINA ZA BOUŘNÉ NOCI.
  27. BÁSNÍK A PŘÍRODA.
  28. DVA RITORNELLY.
  29. GHAZELY.
  30. POZNÁNÍ.
  31. SAPPHO.
  32. IN MEMORIAM.
  33. VYŠEHRAD.
  34. BALLADA O ČTYŘECH HLASECH.