Proč stírat slzy vroucí ve zklamání

Vladimír Frída

Proč stírat slzy vroucí ve zklamání Proč stírat slzy vroucí ve zklamání
a v rozbouřených prsou dusit kvil, když vzpomínka těch dávných štěstí chvil se jako opar večera k nám sklání.
Když spásných hvězd juž na vždy zhaslo plání a v dálných mlhách zmizel již náš cíl, když Osud v duši soucitu ti krůpěj vlil, i v tom přec jesti jeho pousmání. Což zbývá než vše snésti s resignací! Tak končí se ty krátké episody. Klid rozsije jen velká v život víra. Vždyť v podzim klidně odlétají ptáci, a klidně šedivé se valí vody, a klidně velké v krvi slunce zmírá. 13