POTĚŠENÍ ZARMOUCENÝCH.

Alfonsa Maria P.XX V.XX Bělohlávek František H.XX Bukovec František Čech František Dohnal Karel Dostál Lutinov Jan Halouzka Jan Hejčl Josef Hofer Vladimír Hornov František Hrachovský Antonín Hrůza Adam Chlumecký František Chrám František Kašpar Marie Kavanová Vojtěch Koudelka František Kyselý Augustin Lužný Emanuel Masák František Odvalil Marie Pavlíčková Gabriel Ronaj Augusta Rozsypalová Jaroslav Řehulka Josef E.XX Říha Jan Eugen Sequardt Jan Snášel František Střížkovský Rudolf Stupavský Jan Šanda A.XX Špale František Valoušek K. XX Vřesovský Jan Vyhlídal

POTĚŠENÍ ZARMOUCENÝCH.
Dnes olověně křídlo duši moji tísní, jak zakřiknutý pták mé srdce mlčí dnes, co z hlubin stoupalo, co vzhůru znělo písní, tak bázlivě se krčí v šeru duše kdes... Kdos v srdci used Velký v černém dlouhém hávu, a těžkou vlečku temnou srdcem rozhodil, mě krutou vládou zajal, jak by králem byl, a rozvinout chtěl v srdci smutnou svoji slávu... Ó prchni bolestí a smutků černý Králi, rozepnu křídla duše k nebes výšinám, tam, kde je věčná radost, ples kde neustálý, mně odtud ruka bílá kyne mrtvým tmám... Mne kyne rukou bílou – do tmy ke mně volá Maria, Sladkost, Život – lásku moji zve, zavinu, strhnu tvoje smutné korouhve, chci blíže k Té, jíž srdce nikdy neodolá... Maria přesladká a ke všem milostivá, já z ráje radosti jsem vyhnaný Tvůj syn, a z květů, plodů mých se smutek na mne dívá, 100 když údolím jdu slz, životem plným vin... Důvěrně k Tobě volám v těžkém putování, bys na mně milosrdný obrátila zrak, z nějž míru síla září větší nad zázrak, bys navždy mojí byla Královnou a Paní... FR. KAŠPAR: