RŮŽE MYSTICKÁ.

Alfonsa Maria P.XX V.XX Bělohlávek František H.XX Bukovec František Čech František Dohnal Karel Dostál Lutinov Jan Halouzka Jan Hejčl Josef Hofer Vladimír Hornov František Hrachovský Antonín Hrůza Adam Chlumecký František Chrám František Kašpar Marie Kavanová Vojtěch Koudelka František Kyselý Augustin Lužný Emanuel Masák František Odvalil Marie Pavlíčková Gabriel Ronaj Augusta Rozsypalová Jaroslav Řehulka Josef E.XX Říha Jan Eugen Sequardt Jan Snášel František Střížkovský Rudolf Stupavský Jan Šanda A.XX Špale František Valoušek K. XX Vřesovský Jan Vyhlídal

RŮŽE MYSTICKÁ.
Noc podzimní je plná hvězd. Měsíc s černé tabule noci smazán jest. Prostředkem nebes řeka stříbrná se valí jak rozpuštěný kov měsíce. To zářící je vlečka Panny Marie vyšitá miliony hvězd; ji Matka odhodila, když sestoupila na zem, by bolestná lože srdcí navštívila. Slyš, vítr utajil dech rázem, a všecky hlasy ustoupily uctivě před její velebou; jen růže voní ještě opojněji a jinak než jindy, se zdá, jak z roucha Marie, té růže mystické, by dýchala to vůně nebeská. 102 JAN EUGEN SEQUARDT:

MUL.

Mul, jak trpělivé a vytrvalé to zvířátko! Když jsme za nocí potkávali průvody mulů, náklady obtěžkaných, vždy s obdivem jsem pohlížel na tyto soumary. Jde klidně, ať kulky létají mimo něho třeba i granáty bijí a šrapnely se tříští. Mul jde klidně, krok za krokem. Přes balvany a po kamenitých stráních a cestách, i ve tmě, jde klidně, statečně a s obdivuhodnou rovnováhou. Přes všechny překážky leze hbitě jako moucha. Ani byste nevěřili, co všechno takové zvířátko unese. Zajímavé je pozorovati mula, když s nákladem dojde na místo. Postaví se na místo, kde vždy stává. Přichází i za noci na ně s přesnou jistotou. Vojáci chvátají složiti jeho náklad. Práce je rychle odbyta. Jakmile sejmou se zvířátka náklad, pokročí rychle vpřed, natáhne krk, otřese se a již klidně stojí. Vojáčkové si říkají: „Vidíš koníčka, jak se otřásl? Jen jen na to zvířátko čekalo...“ Druzí vojáčkové pokyvují v souhlas hlavou. Ve dne můžete si soumary za rojnicí válečnou 103 lépe prohlédnoutí.prohlédnouti. Jsou celí odření od řemenů a od dřevěných, těžkých truhlíků. Jdou klidně, poslušně a přes kameny lezou jako kočky. Mnohý průvodce soumarů jim popěvuje, zejména, jsou-li to Bosňáci a lidé z Přímoří. Jdete za noci, tiše, a s cesty se k vám nesou dumné, nehlasité popěvky průvodce soumarů. – V dálce ozývá se střelba, a reflektory ozařují v přímočarých proudech fronty. Často těsně přejdete kol soumařích průvodů. Jedno zvíře kluše za druhým, u nich nebo za nimi, případně před nimi, vždy člověk u jednoho, nejvýš u dvou mulů, jdou jich vůdcové s proutky v ruce. Ale nebijí zvířátka. Jen tu a tam, když některé se opozdí, proutek popožene. Pozorujete ty lidi a cítíte, jak takřka svým životem srostli se zvířátky. Mnohý vypovídá celý svůj životní román věrnému, trpělivému zvířeti. Mul jde, třese ocasem a poslouchá. Stává se tajemníkem prostých duší. – – – Když náklad je dopraven, mul vesele vykročí na zpáteční cestu. Čeká zvíře na odpočinek a na krmení. Tak jde den za dnem s přesnou pravidelností. – Zvláště na italské frontě je mulů na tisíce, jsou pro tuto půdu skalnatou a zanedbanou, zrovna jako stvořeni. Jsou tu doma. Přesvědčíte se, že válka sbližuje nejen lidi s lidmi, ale i také lidi se zvířaty. Psáno v Békés Gyule, Uhry, březen 1916.
104 FR DOHNAL:

Básně v knize Ratolest olivová: