TICHÉ SLOKY.

Vojtěch Martínek

TICHÉ SLOKY.
V čas krvavý, jenž bědně zašlápne ubohé, směšné srdce, vytrysklo nám světlo bílé. Tiše zaplálo tak jako paprsk temné za noci, ne požár velký, slavný, nádherný, však tichá záře, která potěší a posilu dá hlavě ztýrané. A je to světlo, jako v chatrči za zimní noci, vlídné, hřejivé, ať venku zuří vichru úpění, ať do oken vztek jeho udeří a prudce bije tříští sněhovou – A tak mi při tom obraz napadá: Strom v bouři stojí, černá nebesa jen zkázu chrlí, temné sténání jde celým krajem, všecky koruny se ohýbají, bědné, pokorné – Nad hlavou stromů blesk se vysmívá jak jezdec příšerný na bělostném a oslnivě skvělém komoni. A v hrůze té, kdy černá nebesa 56 se s řevem otvírají, ve větvích sní hnízdo tiché. Plaché, stulené a měkce zadýchané. Tlumeně jen proniká sem píseň strašlivá, ...a v úzkosti se srdce zachvívá bolestí temnou... stromy padají... a hrozný příval hlavu zaplaví, děsu a stesku, pochyb, nadějí, o ty, kdož drazí... o své... celý les... ...a v chvíli té se ptáci křídloma víc tisknou k sobě... Nikdy, nikdy, nikdy kéž nezasteskne srdce žíznivé! 57
Básně v knize Zahrada:
  1. ČTYŘI SLOKY.
  2. DAR.
  3. NAD STRŽÍ HLUBOKOU...
  4. PŮLNOČNÍ KONFITEOR.
  5. SLOKY.
  6. HUDBA.
  7. SÁM.
  8. A PŘIJDE HODINA...
  9. ZA JEDEN OKAMŽIK...
  10. SOUMRAK.
  11. PÍSEŇ PODZIMNÍ NOCI.
  12. JE DRAZE VYKOUPENA.
  13. LETEM.
  14. DRAMA.
  15. JARNÍ.
  16. PÍSEŇ.
  17. TAK RADOST ČISTÁ V DUŠI PŘILETĚLA...
  18. TŘEŠNĚ VE KVĚTU.
  19. PODZIMNÍ ZÁPAD V HORÁCH.
  20. JÁ VOLAL JSEM TĚ...
  21. ANDANTE VEČERNÍ.
  22. PÍSEŇ.
  23. PÍSEŇ.
  24. PÍSEŇ.
  25. VÍNO.
  26. PÍSEŇ.
  27. TICHÉ SLOKY.
  28. SYMFONIE LETNÍ NEDĚLE.