První láska.

Milan Fučík

První láska. J. S.
Dvě děti potkaly se v jitru růžovém, když v srdcích slavně kralovalo Mládí, a ruce ku hrám podaly si s úsměvem a řekly si hned, jak se mají rádi. Zda jste si na to, drahá, někdy vzpomněla, jak naše láska rostla s každým jaremjarem, jak z žabky na slečnu jste náhle vyspěla a očka klopila už, když jsem planul žárem? Jak spolu jsme si vždycky hráli nejradši, jak honívali jsme se po pokoji, jak jmena jsem Vám dával nejsladší a konečně Vás milenkou zval svojí...? – Ty chvíle blažené bych zase prožít chtěl, jež zbožně ctím, jak svaté relikvie: byl tenkrát ještě sláb a dalek Nepřítel, Život, vrah ilusí a Vášně žlutá zmije... 15