Vidění.

Milan Fučík

Vidění. (Karton Sáši Schneidera.)
Ve kraji Tušení jsem leh’ si do trávy, snil štěstí pohádky. Má duše, Lohengrin na Elsu čekala, by lásky nejčistší před Graalem klekla s ní ve sňatku posvátném. Dech vůně žití nového se vzduchem chvěl... Sen věků budoucích mi náhle v duši sáh’ nad hlavou světlý stín mi křídly zašuměl a v duše zrcadle jsem uzřel Vidění. Své touhy objetí jsem zdvihl žíznivě a z révy starých snů jsem víno píti chtěl. Tak blízko nade mnou táh’ fantom nocí mých, sen posvěcený duši sbratřených, tak blízko nade mnou se vznášel archanděl – a přec zas ulét’ v mhy, Gabriel Tajemství... 36
Básně v knize Utíkám k Slunci:
  1. S rozpjatými křídly.
  2. Ranní píseň dětská.
  3. První setkání.
  4. První láska.
  5. Cesta k Ideálu.
  6. A vážným tónem jsem jí řek’:
  7. Žalm bolesti.
  8. Nejhorší chvíle.
  9. Pocit nevolnosti.
  10. Requiem Ilusi.
  11. Dekadence.
  12. Martyrium touhy.
  13. Píseň.
  14. Pokrytec.
  15. V agonii.
  16. Závisť.
  17. Vidění.
  18. Výkřik ze tmy.
  19. Když listí padá...
  20. Či nejsem cynikem...?
  21. Andante.
  22. Hudba dne.
  23. Píseň vítězná.
  24. Hymna Slunci.
  25. Písně svatební.
  26. Epilog.