Píseň.

Píseň. Hudbu napsal Jaro Mácha.
Po slunci planoucím radostí života jsem zatoužil vášnivě v chladu mých dnů, po vzduchu obrodném kvetoucích luhů, zdaleka vonících v dusno mých dnů, po obětech lásky jsem zatoužil bouřně v zoufalé prázdnotě šedých mých dnů. Touhy jsem náruč svou rozpjal a volal: Vy brunety božské, kolem jež jdete, vizte mou duši a mladé mé tělo, vy brunety božské,kolem jež jdete, vizte má muka a trýzeň mých dnů – dám vám své srdce a život svůj celý za paprsek tepla a hodinu štěstí..!štěstí...! A hlasně jsem modlil se k výšinám nebes: Sladká ty Venuše, královno. Mládí, viz tu mou touhou nemocnou duši, viz to mé bílé, planoucí tělo – milosti plná, skloň zraky k mé prosbě – bolesť mou zkoj a život mi zachraň..!zachraň...! Do hluše však jen mé volání znělo, modlitbu slyšel jsem v ozvěny chechtu – zoufalství moře své rozvřelo hloubky, psychósy Vodník vztáh’ po mně svou ruku... 30