Věnování do mystické knihy.
V té knize zdroje nalezneš, mé dítě,
z nichž vůně hájů santalových vane
a květy mystické z ní opojí Tě
v zahradách duše zbožně pěstované.
Z nich tryská život silný, věčně zdravý,
jenž k metám vyšším osvětluje dráhu,
jenž vášeň v lásku, hmotu v ducha taví
a vznáší myšlenku až k nebes prahu.
On transformuje prostě žití celé;
jak rozlévá kol aromata čistá,
úrodní duše k zrodu Spasitele,
měď v zlato mění, velký alchymista.
Zde uzavřený v pergamenu taji,
jak v tabernaklu poklad skví se v skrytu,
jenž těm se otvírá, kdo nalézají
klíč k němu v hloubkách na dně vlastních citů.
Když duše hladina bez hnutí, klidná,
je nezkalena ruchem vlnobití,
tenkráte možno zrakem dosíci dna
a shlédnout klíč, jak zlatem na dně svítí.
A až vše pochopíš, co zde se skrývá,
zvíš Tajemství, jež v snách duch sotva tuší,
pak poznáš, Svaté Pravdy kněžko snivá,
že, čtouc v té knize, čteš v své vlastní duši!
[19]