VĚNOVÁNÍ.

Maryša Šárecká

VĚNOVÁNÍ.
Na tichý domov, sídlo něhy, na chvíle, jimiž lze se hřát, na úsměv mrtvých, gesta lásky mně zachtělo se vzpomínat. Na dobu klíčení a vzrůstu, kdy sluncem láska matčina a rosou síla otce bylabyla, tak rádo srdce vzpomíná! Jak nevracet se v době květu, jak nepohlížet vděčně zpět? Vždyť jsem jak ve sklenníkuskleníku tichém jen láskou vypěstěný květ! Květ, který vzrůstal ve zátiší, jež posvětil svým žitím rod, a rukám, které tam jej sely, nechť patří též i jeho plod! 5
Básně v knize Vůně domova:
  1. VĚNOVÁNÍ.
  2. OTCI.
  3. MATCE.
  4. VZPOMÍNKY.
  5. VŮNĚ DOMOVA.
  6. VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA.
  7. VRANÍ OKO.
  8. PRABABIČKA.
  9. TETĚ BĚLE HORSKÉ.
  10. DRUŽIČKA.
  11. MODLITBIČKY.
  12. SEN ŠKOLAČKY.
  13. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA.
  14. LOUTKY.
  15. STARÉ PODOBIZNY.
  16. DĚTSTVÍ.
  17. O PRVNÍM POLIBKU.
  18. ŠÁRECKÝ KOSTELÍČEK.
  19. DOMY.
  20. DĚDICTVÍ RODU.
  21. PŘÍBRAM.
  22. HROBY PŘEDKŮ.
  23. POHLED ZPĚT.
  24. SRDCE DÍTĚTE.
  25. MÉ MLÁDÍ.
  26. KLEKÁNÍ.