VZPOMÍNKY.
Ó leťte, leťte, vzpomínky vy moje,
tou cestou známou veďte mne zas zpět,
kde potkám znovu dětství, mládí svoje,
a vraťte mi mých šestnáct, dvacet let!
V ty doby sladké nechte mne jít zpátky,
kdy svět byl růžovým snem dítěte,
kdy zřela jsem naň z objetí své matky,
jak květ, jenž vyšel právě z poupěte.
Rozpadlou říš mých loutek stvořte zase
a učiňte mne její královnou,
snu krásu oživte, jež přežila se,
svou mocí probuďte ji čarovnou!
A nechte v lavici mne školní sníti,
kde prvně ovanul mne slávy dech,
a za snem s duší opojenou jíti,
jež posměch neviděla v triumfech...
A v život vcházet nejistými kroky
mne nechte v opojení magickém,
a smažte dny a hodiny i roky,
nechť znovu dítětem i ženou jsem!
8
Žít dejte mi zas blaho první lásky,
obnovte stopy, které zmizelyzmizely,
a zbavte srdce jeho dnešní masky,
by poznalo svůj výkřik nesmělý!
A dál je veďte prosté tak a čisté
tou sladkobolnou cestou křížovou,
kde místo blaha zklamání jen jisté,
a světlo pohřbeno tmou hrobovou.
A cítiti mi dejte, že jsem žena,
jež srdcem rozhoduje osud svůj,
zas šeptati si pyšně: zasnoubena,
v snech nemít otěží, jež velí: stůj!
A veďte mne v síň maškarního plesu,
kde v empirovém šatě Taťany
po boku Oněginově se nesu,
radostné dojmy v tváři vepsány. –
A leťte se mnou v tanečním tom víru,
kdy vteřinou se stává krásný den,
a srdce zná jen jednu sladkou víru:
„Žij, zpij se radostí, vždyť vše je sen!“
Ó leťte, leťte, ale zastavte se
u chvil těch, jež jsem v srdce vepsala,
kdy je mi, jak když ve tmě rozbřeskne se
a duše jak by náruč rozpjala,
by navždy zachytla je ve objetí,
tak drahé jsou jí, milé, posvátné,
jak matce opuštěné mrtvé děti,
jež podržet chce v lásce závratné.
9
Svým křídlem motýlím jich dotkněte se,
sic by se ve prach náhle rozpadly,
jsou jako stopy zůstavené v lese,
jež krokem těžkým by hned zapadly.
Ó vraťte mi je ve věčné té kráse,
jíž nedotknul se krutý času běh,
bych nezměněné spatřila je zase,
jak oživil je lahodný váš dech.
Ó leťte, leťte, vzpomínky vy moje,
tou cestou známou veďte mne zas zpět,
kde potkám znovu dětství, mládí svoje,
a vraťte mi mých šestnáct, dvacet let!
10