Bazalka.
Přiviň se ke mně, ať mne poznášpoznáš,
a doufám, že moji lásku pak uznáš,
líbeznou vůní lásky omámím tě,
v náruči tvoji pak zulíbám tě.
Lichotivě zní tato vroucí přání,
cítí srdce,srdce duše tiché milování,
v tom sladkém snu míjí chvíle
a šťastni ve tvář si hledí mile.
Bazalky vůně jest plna citu, jemná,
však přec ta síla její bývá klamná
a v brzku zvadne,zvadne jak tvé mládí,
které ti vůně její nenahradí.
Kvítku tomu popřej čisté vody,
sobě pak chraň vzácnost své svobody,
na svět vždy pohlížej z určité dálky
tak, jak ti radí květ bazalky.
Květy zajisté těší každého v stáří,
jež trudné vzpomínky mládí rády maří,
lituješ, že do mladosti nepřijdeš zpátky,
ale pro radost si pěstuj v oknu bazalky.
6