Kalina.
Proč jsi se stala chladnou ke mně
a proč neuznalost pěstíš příliš zjevně –
neznáš ty bezesné noci, jež pro tě mámmám,
a víš, že k vůli tvé lásce, rád vše udělám.
Kalina zjevila vše, co je ti milé,
tys mohla pevně kráčeti každé chvíle,
dosud však tvoje vůle otálí,
tak že jsme se blíže ani nepoznali.
Ty toneš dosud ve své marnivosti,
já ale splácím ti svojí laskavostí,
moje čistá láska s upřímností jest,
ale tobě tvé jednání nepůsobí čest.
Sliby tvé i kalinové křoví slyšeloslyšelo,
nás když svojí vůní k odpočinku vítalo,
láska tvá však ke mně dosud nedospěla,
jak bys o té ctnosti vůbec nevěděla.
25
Jak mrazivý větřík neosvěží květy hebké,
tak duše tvé chlad ničí mé city jemné
a poupěpoupě, když neucítí slunéčko hřát,
pak svoji vůni nemůže nám přát.
Marné jsou touhy, když láska beznadějná,
tu nepomůže ani síla vytrvalá
a než kaliny odkvetou a krásy se zbaví,
nechť upřímnost tvoje vítězství slaví.