VELIKÝ KAREL.

VELIKÝ KAREL. 814.
Karel velký měl sedm střevíců délky; voják byl lítý, had v něm byl svitý, válčil: bral vše, kde s vojsky stál, Němec mu žehnal, Slovan lál. Karel velký, surový srdcem a mělký, k Římu lid vábil, Polabské zabil, mečem a křížem Srby zbil, mořil je, topil, vyhubil! 9 Karel velký, stopoval měšťky i selky i ženy bludné; ve vášni zrůdné kde které supím okem stih, znásilnil v ráz a znectil jich. Karel velký, takové rád na padělky zabíhal z říše v hrady i chyše; kdekoli jedl, pil a spal, Karla neb Karlu zanechal. Karel velký v kabely bral i v kabelky, zlata co zhlédl, na Balt když vedl zběsilé luzy divý sbor; hrůza šla před ním, za ním mor. Karel velký z týrání dělal si lelky; zhebl a v hebku v Cáchách má lebku; 10 za dík, že Slovany dávil, Vídeňák pomník mu stavil. Karel velký má hrob pod dlažbou mělký; za noční doby vychází z koby, německé dravce s chutí k dušení Slovanů nutí. Karel velký, dráb od pat až do náčelky; slávskému lidu nepopřál klidu; za lotří vraždy, liščí lest u Němců svatým králem jest. Karel velký měl sedm střevíců délky, v ďáblově říši ještě je vyšší; dávil nás, stínal, věšel, klál – páchne, fuj, smrdí; pojďme dál! 11