KARAFFA.

Adolf Heyduk

KARAFFA. 1620.
V Římě městě svatém zvolen je legátem na zboj Čechů hříšný Karaffa, kněz pyšný. Do Vídně už jede, nádherně si vede, by se Češi lekli, Aversu běs vzteklý. Z knížecího rodu hroznému chce hodu; klid by církev měla, Karaffa z Rocella. 168 Lísá se Karaffa, kňučí, ňafá, hafá, loupežníky shání k lidu porubání. Biskup přeubohý uběhá si nohy k císařovi chůzí, větší prose hrůzy. Běhá, nemá spaní, pomocníky shání, vyhledává vrahy k vybíjení Prahy. K vyhubení Čechů, k rozmnožení vzdechů, k odvlékání dětí lidstvu na prokletí. Slídí římská fena, laská Lamormaina, Weingartnera hladí, Lichtenštejnu radí. Touží, by pad’ strachy před Němci a Vlachy 169 s ucpanými ústy kacířský lid pustý. Hněv smělce biskupa třeští, supá, dupá, jak jsou přenevlídní Češi k hodné Vídni. „Lají církvi matce!... Všichni na oprátce viseti by měli!“ křičel biskup smělý. Všickni do jednoho, aby radost z toho kolem Ferdinanda měla cizí banda! Banda vrahů černá, k mučení vždy věrná, k pálení vždy hbitá, krve nenasytá! Ej, pane legáte, velkou starost máte, ne o Čechů spásu, ale o svou kasu. 170 Štěkáte, hafáte, co pak dostáváte od černého davu za jednu as hlavu? Mnoho, jak se říká, za hraběte Šlika, u větší as míře ještě za Kaplíře. Mnoho za Černína i za jména jiná, nejvíc za Budovce táhla stovka k stovce. Ovečky ty zlaté ve svém chlívku máte, pěkně se vám množí k větší slávě boží. Teď teprve chápem, jakým jste byl chlapem, jaká zmije smělá, Karaffo z Rocella! Byl jste v dravčím skřeku běsem středověku; 171 Bůh za také vření má jen zatracení. Na krvavém luhu s duchy dobrodruhů v klíně satanáše plane duše vaše. Plane, hoří, plove v kutně fialové, měch s dukáty zvedá, smíru s Bohem hledá. S Bohem kup se hatí, Boha neuplatí zlatem mstivá cháska; spasit můž jen láska! – Láska jen, ne víra, jež se mečem vtírá, hubí, vraždí, plení; za tou Pánbůh není! Z čích rukou krev teče, ať se jenom peče, ať se jenom smaží v satanově paži. 172 Ať za svoje vzteky hoří věčné věky a se svými chámy zří, že Bůh je s námi! Je a věčně bude, kdyby země zcela plna byla všude Karaffů z Rocella. 173