Byl to polibek...

Růžena Jesenská

Byl to polibek...
Byl to polibek, jejž vdechla jsem v tvé čelo, nebo celá, vroucí zpověď duše mé? Víš ty jedině, co hlasem mým se chvělo, když jsem vědět chtěla, kdy se sejdeme, víš ty jedině, žes blahem mým a světem, první touhou dnů mých dětinných, modlitbou i písní, sladkou mdlobou, vzletem budeš vždy, ať padne k hlavě sníh. Jen mi nezazli, když prudká jiskra vzejme lásky se v mých ňadrech, nebo ve tvojich, okamžik té hvězdě – štěstí přejme, ať čtu ve tvém oku, a ty v očích mých. Shovívav buď ke mně. Já jen tebe mohu milovat, všech žití nedbám pout, otevřena je ti duše má jak Bohu, jemuž poroučím své skutky v soud. 9
Básně v knize Konec idyly:
  1. ***
  2. Nejdřív mi to řekly hvězdy.
  3. Zdali ještě zpívám?
  4. Byl to polibek...
  5. Nikdo.
  6. Buď mým.
  7. Pověz mi...
  8. Má světnička.
  9. Tak smutně nedívej se!
  10. Vzpomeň si...
  11. Chtěla bych...
  12. Každou noc.
  13. Zas jednou.
  14. Pro písničky.
  15. Co velkého kdy člověk vykonal...
  16. Do komůrky.
  17. Jak dlouho ještě...
  18. Tam, kde slunce zapadá.
  19. Viděla jsem hory.
  20. Až se vrátíš.
  21. Chtěla bych jít...
  22. Kolik snův.
  23. V té mlze.
  24. Pět minut.
  25. To nejkrásnější tonutí...
  26. Vlaštovky.
  27. Jednu kytku...
  28. Díval jsi se...
  29. Spěte, oči mé!
  30. V lesy.
  31. Bílý kvítek.
  32. Pod okny.
  33. Na horách, v lesích...
  34. V zapadlém sadě...
  35. Roste ta má láska.
  36. Čekala jsem...
  37. Pověz...
  38. Nemohu sem přijít...
  39. Ach, jak ta má hlava bolí...
  40. Nemohla jsem...
  41. Jak ta voda...
  42. Nikdo tomu věřit nechtěl...
  43. My spolu stáli...
  44. Růžová skála.
  45. Nevěřím.
  46. Říjnová růže.
  47. Kdybych věděla...
  48. Ty nebes chvíle...
  49. Se stupňů svých...
  50. Můj stolek...
  51. Ze zimní zahrady.
  52. Jsou hvězdy.
  53. Já nemyslela na život...
  54. Nebeská záře plála v nás...
  55. Tys nebyl pastýř...
  56. Věčnosť.
  57. Spadne listi...
  58. Žaloby zmlkly...
  59. Epilog.