Vzpomeň si...

Růžena Jesenská

Vzpomeň si...
Vzpomeň si na mne, až pták zazpívá ti kdes ve zelenu píseň nejkrasší, až mocná touha v srdce se ti vrátí, jež ke mně duši tvoji odnáší, až pod větvemi – jeden vonný květ ti otevře se písní mojich svět. Vzpomeň si na mne mezi smrčinami, až sladkým kouzlem obemkne tě les, vmysli se v štěstí, že jdem spolu sami, že duší našich zasnouben je ples, hluboko zajdi, svět kam nesáhá, a křídel naroste ti odvaha. Vzpomeň si na mne při hvězd plápolání, kdy mluví v srdce tluku jenom Bůh, a po paprscích měsíčných se sklání ode mne k tobě světlé pásmo tuch, kdy láska nekonečná roste ti v srdci a hvězdou ke mně doletí. 17 Vzpomeň si na mne tiše, jenom jednou, co tisíckrát já na tě vzpomenu, usměj se sladce radostí tou hvězdnou – a nejdražší mi podáš odměnu; – za to, že tvojí celou duší jsem, – – – vzpomeň si na mne jedním krásným snem! 18

Básně v knize Konec idyly: