Jednu kytku...

Růžena Jesenská

Jednu kytku...
Jednu kytku od studánky, druhou přines od praménku, abych zase žila, snila: nebyla jsem dlouho venku. Dej mi květy, dej mi květy, duše má již po nich stůně, ať se s tebou jedním douškem nadýchám té lesní vůně. Pozdravena, posilněna klesnu tobě do náručí; slyšíš háje, luhy, lesy, – – jak nám písní k srdci bzučí? 39