Nikdo tomu věřit nechtěl...

Růžena Jesenská

Nikdo tomu věřit nechtěl...
Nikdo tomu věřit nechtěl úsměvu a plna hvězd, záře, slunce, nebe, štěstí – že jen moje láska jest. Sladké, tiché vytržení, – snad tě každý nepoznal, idyllo, ty čisté blaho, on když u mne skloněn stál! Jak ty chvíle jasné přešly okamžikem osudným, ani já víc v lásku hvězdnou – bez slz, hoře – nevěřím! 56
Básně v knize Konec idyly:
  1. ***
  2. Nejdřív mi to řekly hvězdy.
  3. Zdali ještě zpívám?
  4. Byl to polibek...
  5. Nikdo.
  6. Buď mým.
  7. Pověz mi...
  8. Má světnička.
  9. Tak smutně nedívej se!
  10. Vzpomeň si...
  11. Chtěla bych...
  12. Každou noc.
  13. Zas jednou.
  14. Pro písničky.
  15. Co velkého kdy člověk vykonal...
  16. Do komůrky.
  17. Jak dlouho ještě...
  18. Tam, kde slunce zapadá.
  19. Viděla jsem hory.
  20. Až se vrátíš.
  21. Chtěla bych jít...
  22. Kolik snův.
  23. V té mlze.
  24. Pět minut.
  25. To nejkrásnější tonutí...
  26. Vlaštovky.
  27. Jednu kytku...
  28. Díval jsi se...
  29. Spěte, oči mé!
  30. V lesy.
  31. Bílý kvítek.
  32. Pod okny.
  33. Na horách, v lesích...
  34. V zapadlém sadě...
  35. Roste ta má láska.
  36. Čekala jsem...
  37. Pověz...
  38. Nemohu sem přijít...
  39. Ach, jak ta má hlava bolí...
  40. Nemohla jsem...
  41. Jak ta voda...
  42. Nikdo tomu věřit nechtěl...
  43. My spolu stáli...
  44. Růžová skála.
  45. Nevěřím.
  46. Říjnová růže.
  47. Kdybych věděla...
  48. Ty nebes chvíle...
  49. Se stupňů svých...
  50. Můj stolek...
  51. Ze zimní zahrady.
  52. Jsou hvězdy.
  53. Já nemyslela na život...
  54. Nebeská záře plála v nás...
  55. Tys nebyl pastýř...
  56. Věčnosť.
  57. Spadne listi...
  58. Žaloby zmlkly...
  59. Epilog.