Jak dlouho ještě...

Růžena Jesenská

Jak dlouho ještě...
Jak dlouho ještě na ty naše hlavy se bude sypat světel žhavých roj? Mníš srdce těmi rytmy že se znaví, že skončen bude kdys v něm svatý boj? Dřív, nežli zůstane nám stát, že toužit přestane a milovat? Ó, to by pouhým klamem láska byla, když zmizela by později neb dřív, k těm citům svým i mým buď spravedliv, já mním, že trvá dýl, v čem větší síla, měj za každý ten světlý okamžik můj dík. Když v mlze vidíš větve zlatožluté, věř, že je bílý pokryje zas květ, – – a neptej se, to bylo příliš kruté, jak dlouho ještě písně budu pět, a raděj ptej se hned, v tom aspoň klid: „Jak dlouho ještě budembudem, dítě, žít?" 25