V té mlze.

Růžena Jesenská

V té mlze.
V té mlze paprskové, průhledné a světlé, v té mlze bylo všecko, cos mi mohl říci, tvé oči oblila jak zázrak, odestřela tvé srdce milující. Mně posvátná je mlha stříbrosvitná, jež více přesvědčí, než celá zpověď dlouhá, v ní byla důvěra, žal, odříkání, láska, sen, oddanosť i touha. Tak nedovedly hledět žádné oči dosud, ten úsvit mlhy pro vždy provází mě světem, ať hlavu zvedám ku hvězdám neb v sadě kloním ji z jara nad poupětem. Ať lesa kouzlem tichým sama jdu, ať hudba mou hlavu kropí, ať mě sterý pozdrav volá, byť všemu, – dojemné tvých sladkých očí mlze má duše neodolá. 33 V té mlze paprskové, průhledné a světlé, v té mlze všecko bylo, cos mi mohla dáti, vím – do dálky když tobě dlouhý pohled pošlu, že zrak tvůj mi jej vrátí. 34