Tvou zahradou má duše touží být.

Růžena Jesenská

Tvou zahradou má duše touží být.
Tvou zahradou má duše touží být, kde zemdlen shledáš úlevu a klid, pod citu korunou se pozdravíš, má ruka sejme s tebe každý kříž. Nesmírné lásky prudké prameny s tvých cest odnesou těžké kameny, a vlny vůně z květů nachových poplynou sladce, tiše do dnů tvých. Tvou zahradou má duše touží být, tvým rájem, z něhož život budeš pít, kde písní operlí tě vodopád, tvou zahradou, kam vejdeš vždycky rád. 12