Kam, živote můj, chvátáš?

Růžena Jesenská

Kam, živote můj, chvátáš?
Kam, živote můj chvátáš? Já slyším ptáky pět a chtěla bych v své dlani zachránit jeden květ. V hlubokých modrých nocích já slyším osud hřmít, jenž květy rve mi z ruky a z duše všechen klid. A nad svým vlhkým hrobem já slyším srdce lkát, že teplý květ ten pozdě na prsa moje spad’. 27