Modlitba ženy.

Růžena Jesenská

Modlitba ženy.
Madonno moje světlá! Obraze zděděný po Bůh ví kterém předku, jak růže kdyby zkvetla ty hledíš v soumrak ke mně, snů mých čistých svědku! V soumraku stíny kol tvé hlavy rostou, tvůj pohled věčně upjatý tam, k nebi tam modlitbu vyzařuje vonnou, prostou. Tvé Jezulátko nermoutí – to libě usíná. – A já? Ó, Madonno, kdy, kdy tě uvítám, na prahu svém, když soumrak házet zapíná své růže nejtmavší? Kdy ke mně sestoupíš, Madonno s poupátkem, má světlá, nebesa o jeden květ oloupíš a mne ho vložíš do náručí? Madonno, zvony lásky slavné „Ave“ zvučí, Madonno světlá! 47