Já hrála Chopina...

Růžena Jesenská

Já hrála Chopina...
Já hrála Chopina. A unesl mě z mého bytu v jiný, vonný byt, tichounký ševel zahrad rozkvetlých se hrnul okny a s ním vlahý klid. Daleký modrý vějíř obzoru s jantary na západě v plamenech mi rozhrnul se sladce před zrakem, a na tváři jsem cítila tvůj dech. Smích drobný jako píseň v duši pad’, ne můj, ne tvůj, a přece obou nás, a rozevřená okna svítila, a moře kytek hrnulo se v jas. Nocturno doznívalo v daleku, jen jako sen, jenž ulít’ tisíckrát, jen jako tušení, a slyšel jsi? Smích drobný jako píseň v duši pad’! 61