Když jsi mi čítával...

Růžena Jesenská

Když jsi mi čítával...
Když jsi mi čítával! Já slyším znět hlas tvůj až sem, kde ticho jest jak v tůni, ach, ano, vím, jen jaro má svůj květ, jen jaro má svou teplou šťastnou vůni. Teď sama čtu a slyším smutně znět ty jezy, jezy jako v tichém pláči, tvůj umlk’ hlas a opad’ růže květ, a cesta má se do soumraku stáčí. Když jsi mi čítával! Že stále znět tvůj bude hlas, mně v radosti se zdálo, a neviděla jsem, jak vadnul květ a naše slunce v krvi umíralo. 29